|
|
Vliv chimérismu v oblasti forenzní DNA analýzy
Kalousková, Martina ; Šimková, Halina (vedoucí práce) ; Vaněk, Daniel (oponent)
Přítomnost dvou a více zygoticky odlišných linií v jediné osobě představuje stav označovaný jako chimérismus. Jednotlivé typy chimérismu mají jak pozitivní, tak i negativní důsledky na zdraví chimérického jedince. Vrozený i získaný chimérismus je v diagnostice, genetice, ale také ve forenzní DNA analýze důležitým aspektem, který je nutné zohlednit. Tento jev má vliv na interpretaci výsledků identifikace a určení příbuzenského vztahu. Pomocí forenzních analýz lze identifikovat chimérismus vyšetřovaných osob. I když se jedná spíše o raritní události, byly zaznamenány konkrétní případy nesprávné identifikace osob v důsledku chimérismu.
|
|
|
Vliv maternálně-fetálního mikrochimerismu na vývoj imunitního systému potomka
Malinská, Nikola ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Maternálně-fetální mikrochimerismus je fenomén, při kterém dochází k migraci maternálních buněk do tkání potomka, a to jak během těhotenství, tak během kojení. Jedná se zejména o leukocyty a kmenové buňky. Tyto maternální buňky mají v jedinci funkční potenciál a ovlivňují mj. vývoj jeho imunitního systému. Největší buněčnou populaci detekovatelnou v různých tkáních potomka tvoří T lymfocyty. Tyto maternální T lymfocyty mají nejen efektorovou funkci, ale ovlivňují také vývoj T lymfocytů potomka v thymu nebo maturaci jeho B lymfocytů v lymfatických uzlinách. Díky migraci maternálních leukocytů dochází také k mezigeneračnímu přenosu imunitní paměti. Maternální mikrochimerismus je také schopný do určité míry vybalancovat imunodeficience potomka. V myších deficientních v IL-2 byly detekovány maternální buňky exprimující IL-2 a u potomků deficientních v B lymfocytech byly nalezeny plasmatické buňky matky sekretující IgG. Tato práce se soustředí na vliv přenosu maternálních buněk v rámci maternálního mikrochimerismu na vývoj imunitního systému potomka a celkově na efektorové funkce maternálních buněk migrujících skrze placentu a mateřské mléko do potomka.
|
|
|
Genetické markery pro sledování posttransplantačního chimerismu
Řehounková, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Řehounková Školitel: doc. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Název diplomové práce: Genetické markery pro sledování posttransplatačního chimerismu Cíle práce: Zpracování dat pacientů, kteří prodělali alogenní transplantaci krvetvorných buněk v letech 2010 až 2014 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a jejich chimerismus byl sledován na Úseku molekulární biologie v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Po zpracování dat se studoval možný vztah mezi vybranými klinickými parametry a použitými genetickými markery k vyšetření chimerismu. Na závěr se zhodnotily vlivy vybraných parametrů na úspěšnost léčby a úmrtnost v potransplantačním období. Metody: Pro vyšetření potransplantačního chimerismu byla použita metoda vyšetření lokusů krátkých tandemových repetic (STR), která využívá genetické variability mezi dárcem a příjemcem transplantovaného štěpu. DNA dárce a příjemce je izolována pomocí kolonkové soupravy QIAmp DNA Blood Mini Kit (QIAGEN, SRN), k amplifikaci se využívá souprava AmpFlSTR Identifier Kit (Applied Biosystems, USA) a k separaci kapilární elektroforéza (analyzátor ABI 3130-4, Applied Biosystems, USA) Závěr: Mezi nejinformativnější patřily markery D21S11, D2S1338, THO1, FGA a...
|
|
|
Genetické markery pro sledování posttransplantačního chimerismu
Řehounková, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Řehounková Školitel: doc. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Název diplomové práce: Genetické markery pro sledování posttransplatačního chimerismu Cíle práce: Zpracování dat pacientů, kteří prodělali alogenní transplantaci krvetvorných buněk v letech 2010 až 2014 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a jejich chimerismus byl sledován na Úseku molekulární biologie v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Po zpracování dat se studoval možný vztah mezi vybranými klinickými parametry a použitými genetickými markery k vyšetření chimerismu. Na závěr se zhodnotily vlivy vybraných parametrů na úspěšnost léčby a úmrtnost v potransplantačním období. Metody: Pro vyšetření potransplantačního chimerismu byla použita metoda vyšetření lokusů krátkých tandemových repetic (STR), která využívá genetické variability mezi dárcem a příjemcem transplantovaného štěpu. DNA dárce a příjemce je izolována pomocí kolonkové soupravy QIAmp DNA Blood Mini Kit (QIAGEN, SRN), k amplifikaci se využívá souprava AmpFlSTR Identifier Kit (Applied Biosystems, USA) a k separaci kapilární elektroforéza (analyzátor ABI 3130-4, Applied Biosystems, USA) Závěr: Mezi nejinformativnější patřily markery D21S11, D2S1338, THO1, FGA a...
|
|
|
Genetické markery pro sledování posttransplantačního chimerismu
Řehounková, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Řehounková Školitel: doc. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Název diplomové práce: Genetické markery pro sledování posttransplatačního chimerismu Cíle práce: Zpracování dat pacientů, kteří prodělali alogenní transplantaci krvetvorných buněk v letech 2010 až 2014 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a jejich chimerismus byl sledován na Úseku molekulární biologie v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Po zpracování dat se studoval možný vztah mezi vybranými klinickými parametry a použitými genetickými markery k vyšetření chimerismu. Na závěr se zhodnotily vlivy vybraných parametrů na úspěšnost léčby a úmrtnost v potransplantačním období. Metody: Pro vyšetření potransplantačního chimerismu byla použita metoda vyšetření lokusů krátkých tandemových repetic (STR), která využívá genetické variability mezi dárcem a příjemcem transplantovaného štěpu. DNA dárce a příjemce je izolována pomocí kolonkové soupravy QIAmp DNA Blood Mini Kit (QIAGEN, SRN), k amplifikaci se využívá souprava AmpFlSTR Identifier Kit (Applied Biosystems, USA) a k separaci kapilární elektroforéza (analyzátor ABI 3130-4, Applied Biosystems, USA) Závěr: Mezi nejinformativnější patřily markery D21S11, D2S1338, THO1, FGA a...
|
|
|
Transport buněk mezi matkou a plodem: klinické důsledky a následky
Knížková, Karolina ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Mikrochimérismem označujeme výskyt malé populace buněk s odlišnou genetickou informací v rámci jednoho organismu, který vzniká například díky obousměrnému přenosu buněk mezi matkou a plodem během těhotenství. Jedná se o dnes velmi studovaný fenomén, jehož biologická role však není zatím přesně známa. Přítomnost fetálních buněk v těle matky je spojována s pozitivními i negativními dopady na matčino zdraví. Mikrochimérismus hraje roli například při nádorových onemocněních nebo autoimunitních chorobách a je zapojen do navození tolerance k plodu během těhotenství. V klinické praxi může být mikrochimérismus využíván při prenatální diagnostice aneuploidií nebo při predikci komplikací během těhotenství.
|
host ::
RSS.